Little of depression..

5. listopadu 2014 v 19:28 | Anette |  Vyslečený deník
Už od pátečního večera sedím a stále jen sedím, do myšlenek se mi vkrádají nepěkné představy, které se tam zavrtávají jak ty červíci a nechtějí ven. Lezou ještě hloub a vám už v hlavě nezbývá žádný prostor na normální myšlení natož aby jste mysleli na školu.. Nemůžu pořádně jíst, směji se napůl a ve škole spím..

this is how i feel.

Všechno okolo na mě padá, stěny se přibližují a ten pocit nejistoty se stále zvětšuje. Otázky typu co když, co kdyby, jak, proč mě stahují ke dnu. Všechno i všichni me ser*ou a ať už mi dají konečně pokoj i ty, co mi na nich záleží bych teď nejradši poslala dop*dele a ať už mě nechají dýchat. Proč? Proč se zrovna tohle děje mě. Proč se to všechno muselo stát nebo se to i stále děje furt dokola už aspoň tak 5 let. Kurva tak si už vyber to jsou slova, co mi z hlavy nedostanou. Ten pohled do prázdných, utrápených očí a absolutní bezmoc, ten výsměch z druhé strany.


Kde je můj dům? Ten pocit domácího krbu překypujíící láskou. Já vím ty nejsi, because everything is just an illusion. A my všichni to víme a přesto si na to stále hrajeme. Proč? Sthrněme si všichni naše masky jak dokonalé osobnsoti tak přítele či žáka. VYKAŠLEME SE NA VŠECHNO.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lidusina Lidusina | 5. listopadu 2014 v 22:14 | Reagovat

:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama